Ten problém s vysokým školstvím mají všechny vyspělé země.. ČR do něj jen opožděně po pádu komunismu naskočila.. je to hodně složité, těžko si na to udělat vyhraněný názor.. dnes jsem četl ještě tento článek, zajímavé.. http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/stava-se-studium-docasnym-ukrytem-pred-praci?utm_medium=fbwall&utm_source=fbp

malá pzn.. doporučuji se podívat na díl jistě pane premiére školská reforma:))

No tak já studuju vyloženě proto, že se moc chci naučit něco, co pak chci uplatnit ve svém budoucím povolání. Taky jsem si prodloužila studium, ale prostě jen proto, že jsem to jednou nezvládla a musela jsem opakovat ročník, nadšená jsem z toho vůbec nebyla. Studium už mě leze krkem, chtěla bych už pracovat, ale ty znalosti prostě potřebuju, nejde mi zdaleka jen o titul, i když ten je pro můj obor nezbytný. Ale je fakt, že je hodně vysokoškoláků, co prostě nevědělo, co by, tak šli třeba na sociální studia a podobně, a prostě se uvidí, co budou dělat. Já jsem vděčná, že mám docela jasno, co chci dělat a mám to prostě takové konkrétní, nestuduju prostě jen proto, abych studovala. To bych se na to vyprdla :D

Vidím to dost jinak.

1) První synovec se vyučil instalatérem, bohužel, žádná firma si ho pak nevzala na zácvik. Pouhý vyučenec se v oboru sám neuživí, a tak kluk pár let někde sbíral železný šrot ve skladu. Skončil špatně, nebudu rozvádět.

2) Druhý synovec šel na průmyslovku, dva roky dělal leccos, rok chodil na vysokou, pak si našel slušné místo v konstrukci a dnes je celkem v pohodě.

3) Sám jsem si vysokou mgr. dodělal až skoro ve 40, resp. bc. stupeň ve 30 letech. Dnes učím a dělám si PhD. Po absolvování vš se mé uplatnění dost zlepšilo.

Já bych to takhle tragicky neviděl. Mám vystudovanou grafickou školu v Hellichově (všeobecná polygrafie). Pak jsem ještě zkusil na cca pul roku konzervatoř - neúspěšně. No a tak jsem se "zapojil do procesu" jakožto grafik, resp DTPák v jedné tiskárně a za půl roku v jistém vydavatelství. Celkově jsem pracoval 4 roky. Pak nám sebrali jeden časkák, a já jako nejmladší jsem musel jít. Zrovna vrcholila krize v polygrafii-xkrát se mnou na pohovoru vyběhli (to člověk udělá předloženou zakázku, oni mu řeknou děkujeme naschledanou, protože to byl vlastně test tak za to nic nedostanete). Rozhodl jsem se jít na FF UK, na historii, - proč? protože jsem se historii tak jako tak věnoval jako "koni". Na konec ještě otevřeli historický obor pro asi 16-17 lidí. Taktéž historický. Hlásilo se kolem 200 lidí vzali 16. Byl jsem mezi nima. Mimochodem - měl nejtvrdší bodovej limit na přijetí z otvíraných oborů. Tu a tam něco sepíšu, i přednášku sem měl :D občas se "vctochtnu" na archeologickou brigádu, občas někomu udělám vizitky/plakát. Něco si vydělám, ale fakt to není žádná sláva. Jo v podstatě visím našim na krku. Na jaře/v létě budu mít bc. státnice. Když dá pán Bůh udělám přijímačky na magistra. A potom? Ideálně dělat v muzeu - jo chci "dělat vědu" a jako bokovky DTP (a nebo při práci pokračovat v doktorandském studiu).

Marie Pokorná - na všechny humanitní obory se dělají zkoušky, na kterých alespoň půlka zájemců vyletí. Na technice se zkoušky nedělaj, za to půlka studentů vyletí v prváku. To je první faktor. Dále je docela známo, že vyšší nezamněstnanost mají technické obory narozdíl od humatních. Což je prost dáno ve výsledku velmi úzkou (avšak potřebnou)specializací absolventů. Zároveň je pravda, že spousta absolventů se neživí tím co vystudovali, což je ve výsledku, ale jedno ne?

Informace o tom, že absolventi technických oborů mají vyšší nezaměstnanost než absolventi humanitních oborů je překvapivá a neshoduje se se současnou českou realitou.

Učím na FEL ČVUT. Na všech programech máme přijímací zkoušky a nebereme všechny uchazeče. Dříve jsme to dělali, ale neosvědčilo se to.

Nezaměstnanost je mezi našimi absolventy řídkým jevem - pod 1 procento po půl roce. Představa, že vzdělání v technických oborech vede díky úzké specializaci k nezaměstnanosti je mylná. My totiž studenty v prvé řadě neučíme jeden specializovaný problém. My se je snažíme naučit myslet, analyzovat, pochopit a řešit problémy. Proto značná část našich absolventů najde dobré uplatnění třeba i v oboru, který původně nestudovali.

Nejhorší jsou ti "věční studenti" - 2 roky na téhle škole...nevyhovuje...2 roky jinde...taky nic moc...další rok jiná...jen nemuset začít makat.

Karma

Souhlas. Hodně mladých studuje (pokud na to mají i nemají) jenom proto, že nemůžou najít práci. Vezmou cokoliv za studium (kromě techniky, elektro, IT). K čemu pak jsou takové zbytečné obory, ve kterých stejně práci nenajdou. Nikdo to neřeší.

např. velké množství různých sociologů, studentů archivnictví apod...Kolik jich pracuje přímo v oboru?

Jenže kdo ten Augiášův chlív vymete? Školy produkují nadbytečné vysokoškoláky v humanitních oborech, kteří nejsou uplatnitelní. Jejich studium zbytečně odsává peníze. Docela chápu to volání po placení školného. Ono vždy platilo: Lépe dobře vyučen, než špatně vystudován. Ten problém je ovšem složitější, není jednoduše řešitelný. Např. v Německu to taly není ideální. Obtížné obory chce studovat méně lidí, než je potřeba, kdežto na taková poflakovací studia se lidi hrnou.

No když si člověk vzpomene na nářky v pravicově orientovaném tisku před 11 lety - jak je u nás vysokoškoláků málo, je potřeba to změnit, jak je nespravedlivé, že na některé školy (humanitní) se nedostane každý, kdo chce. Co na tom, že na technické obory se dalo dostat i bez přijímaček.

Si kladu otázku co je v doktorském studiu angličtiny co by se nezvládlo probrat v magisterském... Rád bych se to dozvěděl.

Druhá věc... jasně že bych chtěl na doktoranda po škole... na koleji za to co platí (s tím že tam člověk něco odučí) člověk přežije, a dokud mám postel, internet a jídlo a můžu dělat co mě baví (to jest třeba experimenty s lasery a pak něco napsat) celý svět si může jít políbit šos.

Rodinu fakt zakládat nehodlám tak nepotřebuju zbytečnosti jako byt, dům a nebo hypotéku.

Až budete velkej a zjistíte, že v pětatřiceti bydlíte na kolejích s odrostlýma puberťákama nebo někde ve sdíleným bytě, nic svýho, žádný soukromí, žádná blízká duše, tak bude pozdě. Postel, internet a hrát si, to můžete tak do pětadvaceti, pak už to chce trochu odvahy a zodpovědnosti.

mohu jen potvrdit - pravda, až z toho mrazí