Co české škoství produkuje, jsem zažila nedávno na vlastní kůži. Jedna Češka se u nás ucházela o práci a nedopadlo to. Nejen, že jí trvalo přinést zpátky příšerně napsaný životopis tři týdny, ale hlavně ji nebylo možné sehnat a pozvat ji na pohovor, protože ač shání práci v Kanadě, tak na sebe nechala pouze české telefonní číslo a českou adresu. A pořád nechápe proč se jí nikdo neozval, a teď je navíc uražená, že my jsme na ni nepočkali. Nejlepší na tom je, že jsem ji přesně řekla, jak vypadá kanadský životopis a že místní číslo je prostě základ, Ale holt česká vysokoškolačka ví všechno lépe, a tak to taky dopadlo. Aspoň už má kanadské číslo, neb jsem ji vzala za ručičku k prodejci. A takových nesamostaných ale zato sebevědomých a vědomostmi nabušených Čechů tu máme víc.

Smutné je, že ně slýchávám spoustu stížností i od jiných Kanaďanů, a mezi ty nejčastější patří: nulová snaha se integrovat se/osamostatnit se (všude chodí, všechno dělají spolu), pořád hovoří česky i v přítomnosti rodilců, (ve vesnici o 400 lidech je sto z ČR). Nepoctivé chování (snaha všechno a všechny přechytračit). A mohla bych pokračovat. Toto vyvrácí mýtus, že gheta vytváří snad jen Poláci, protože my teď máme české gheto uprostřed hor.

Když jsem v padesátých a šedesátých letech chodil do školy, bylo mezi námi také spousta dárečků, kteří, když mohli, řádili. Vtip je v tom že většinou nemohli. Učitelé klidně rozdali pětky a nechali propadnout. Rodiče si nechodili stěžovat, stejně by nepochodili a raději doma zavedli tvrdé sankce. Netvrdím, že to bylo úplně dobře, Ale dnešní pravý opak považuji za horší.

..... mňo, věděl bych co s tem, ale na starý kolena sa mi nechce lítat po soudech !

Usoudili jsme, že starý systém byl špatný. Razily se nové zásady, například: Zrušíme tresty, děti pak nebudou agresivní. Zrušili jsme je, děti jsou agresivnější. Nebo nápad: Zařadíme předmanželskou a sexuální výchovu, nebudou rozvody. Zařadili jsme, rozvodů přibylo. Zlé je to, že chybí zpětná vazba. Nikdo ty přemoudřelé, co měli tyto nápady, nehnal k odpovědnosti, nikdo se neodvážil říci, "Tímto směrem ne!" Naopak, přidávají se ješět hloupější nápady, například genderové teorie....

A inkluzi... tu také přidávají. Takže v normální třídě uvidí děti, že Pepíček může zlobit a dělá za něj asistent, neb Pepíček má papír...

Fakt bych nechtěl v téhle době učit!

Ano, tohle je bohužel smutná realita školství a především naší společnosti. Co s tím? To já bohužel nevím.

Díky za tento článek.

nejen karma, všechny prsty a podpis pod Váš blog. A skromný odkaz na včerejší blog můj, který jsem věnovala ředitelům učilišť - http://sylvaheidlerova.blog.idnes.cz/

Děkuji, přečtu si ho.