Chorvatsko nejsou jenom kolony aut a pláže plné Čechů
U moře jsem byla poprvé v roce 1994. S našima, bráchou a se strýcem jsme se naskládali do bílé Škoda 105. Vezli jsme s sebou velký rodinný stan, kempingový stůl, židličky, plynový vařič, zásobu jídla na týden a brašnu s nářadím. Tenkrát táta využil každé místečko v autě. Například v rezervě (náhradní kolo) jsme vezli brambory. Už si přesně nepamatuji, kudy jsme jeli. Ale táta to ví ještě dnes. Dělali jsme si po cestě přesné poznámky, kde jsme tankovali, co kolik stálo. Bylo to velké dobrodružství. Poprvé k moři. Tenkrát se ještě říkalo Jugoslávie, i když už od roku 1991 to bylo Chorvatsko. Pamatuji si ten zvláštní pocit, když jsme projížděli po chorvatských rozbitých silnicích, kolem stáli lidé, prodávali výpěstky ze svých polí a všude kolem byla spousta zhroucených domů a ve zbytcích jejich fasády byly znatelné stopy po kulkách. V kempu jsme našli vhodné místo pro postavení stanu. Spát celý týden na kamenech není nic moc. Na plynovém vařiči jsem vařili obědy i večeře. Pro vodu a na toalety jsem chodili do nejbližších umývárek. Zážitky jsme zachytili na fotoaparát Kodak, samozřejmě na film.
Rok 2016. Žádný stan a zásoby jídla v autě. Ubytovali jsem se v apartmánu ve Žrovnici, předměstí Splitu. Klidné domácí prostředí s bazénem a pár kilometrů od pláží. Cesta Fordem Galaxy byla v pěti nadmíru pohodlná. V marketech nás překvapila velmi nízká cena masa. Za to zelenina byla poměrně drahá. Z terasy jsme se dívali na horu Perun, je to vlastně bývalý kamenolom a část hory byla odtěžena.
Levné maso, drahá zelenina, výtečné olivy
Pan domácí Ivan, myslivec, nám po té, co naši chlapci vystoupali jedno ráno na horu, vyprávěl o zdejších zmijích a paní domácí přidala několik místních historek. Vědět to dřív, nikam by nešli. Mihanovičovi mají vlastní sad s olivami. Ročně ho vyrobí 300-400 litrů. Na jeden litr oleje padne 7-10 kg oliv. Sbírají se v listopadu a na jednom stromě rostou zelené i černé. Olivový olej se podává snad ke všemu. Vezu si od nich domů. Je výtečný a nedá se ani v nejmenším srovnat s tím, který koupíte v českých supermarketech. Vyrábějí si pro vlastní potřebu červené víno. Mají i vlastní vodní melouny. Už se těším, až vyzkouším jejich salát z melounu. Zálivka byla připravená z olivového oleje, vinného octa, soli a pepře. V kombinaci se sladkým melounem dokonalá harmonie chutí. Oba manželé jsou už v důchodě. Paní pracovala jako zdravotní sestra a manžel Ivan jako lodní mechanik. Pod domem pronajímají prostor, kde je market a nově budou pronajímat další prostor – slovenská firma si zde otevře řeznictví.
Proč mají Češi rádi Chorvatsko? Domluví se tam
Na plážích bylo plno. A Čechů všude také dost. Točené pivo vyšlo cca na 20 kun, kozice (krevety) na 50 kun. V uličkách vesnic jsme potkávali místní. Postávali ve stínu, pili pivo, někteří prodávali lilky, rajčata a papriky ze svých zahrádek. V restauracích mimo hlavní trasy narváno rozhodně nebylo. Jídelní lístky ovládala pizza, špagety a také mořské plody.
Ročně jezdí do Chorvatska přes milion a půl Čechů, my jsme letos součástí statistiky. My jsem měli ubytování domluvené dopředu. Není však problém přijet do Chorvatska tzv. na blind. U silnic postávají majitelé s nápisy Apartmani a nabízejí ubytování. Je pak na vás, jaké si vyberete.
Při cestě zpět jsem míjeli desítky kilometrů stojící fronty aut. Druhý den se potýkalo Chorvatsko s totálně ucpanou, dokonce zavřenou dálnicí. Benzinky přeplněné auty a lidmi a regály vyprodané. Přesto zůstane pro Čechy Chorvatsko ještě dlouho nejoblíbenější destinací. Zásadní roli hraje nejen to, že patří k bezpečným zemím, ale také to, že se zde domluvíme a tak nějak si tu připadáme lépe, než v Egyptě nebo Turecku. Vzpomínky si domů vezeme v iPhonech a digitálním fotoaparátu Canon.
Věnováno manželovi, Vostálům a Mihanovičovým.
Eva Fruhwirtová
Lidská mysl je mocná. Kdo má víru a vizi, přežije
Svět je takový, jaký si ho vytvoříme ve své hlavě. Kdo má vizi, má cíl. Platí to v životě i v podnikání. Jak jsou na tom Češi?
Eva Fruhwirtová
Jak koronavirus z(mění) život a myšlení? Co dřív nešlo, nyní půjde
Pandemie Covid-19 nám zakryla ústa i nos, ale ne oči. A tak se můžeme více dívat... Jak se z(mění) život? A jaký bude svět po koronaviru?
Eva Fruhwirtová
I starosta je obyčejný člověk
Na malých obcích jsou starostové polovičními právníky, zdravotníky, ajťáky, projektovými manažery, dispečery, psychology, vymahači.
Eva Fruhwirtová
V tento den
Loňský stromeček, silvestrovský oběd před dvěma roky, sjezd Vltavy před třemi lety. Nebo také nic. Vzpomínky si na Facebooku můžete filtrovat. Vymazat část života. Lidi a zážitky si každý rok ukládám do papírového deníku.
Eva Fruhwirtová
Ach, ta moje děravá hlava
Zamykám, vypínám, odcházím. A ty jsi který? Pomóóc. Hledám peněženku. V sobotu 11. března má svůj den MOZEK.
Eva Fruhwirtová
O setká(vá)ní, kde padají bariéry
Jsou ze zahraničí a pracují u nás. Jak si můžeme vzájemně pomoci? Základem je o sobě vědět. Existují projekty, které propojují cizince a Čechy. Vzájemné setká(vá)ní je inspirující pro obě strany.
Eva Fruhwirtová
Problémy ve vztahu a v práci? Příčina je v našem mozku
Hledání dokonalosti v osobním i pracovním životě je přínosné do té míry, pokud jsme si vědomi toho, že dokonalé neexistuje, ale uznáváme cestu, která k dokonalosti směřuje.
Eva Fruhwirtová
Na hraně lidských propastí
Krize se nevyhnou nikomu. Ať už v práci či v kuchyni nebo ložnici. Podstatné je to, jak na ně nahlížíme a jak se s nimi vyrovnáme.
Eva Fruhwirtová
Já už tady nejsem rád. Vyhořelých učitelů přibývá
„Já už tady nejsem rád,“ říká Svěrák ve filmu Vratné lahve. Není sám. Vyhořelých učitelů přibývá. Rozhodně nechci generalizovat. Chci se podělit o zkušenosti z poslední doby.
Eva Fruhwirtová
Na dovolenou s řidičem, který spí v kufru autobusu?
Po sedmnácti hodinách řízení povinná pauza. V kufru autobusu při 40 stupňů Celsia. Víte, kdo vás veze?
Eva Fruhwirtová
Proč jezdit ze Znojma do Brna přes Břeclav?
Obnova železničního hraničního přechodu Hevlín-Laa an der Thaya a celková modernizace trati přes M. Krumlov do Brna nabízí jedinečnou příležitost pro zlepšení turistického potenciálu a možnosti vytváření pracovních příležitostí.
Eva Fruhwirtová
Nedělní návštěva u zahradníka
Obdivovala jsem ho. Nejen proto, že každou květinu a rostlinu znal českým i latinským názvem a ještě je zařadil do skupiny, ale především proto, že si uchoval lásku a úctu ke svému řemeslu.
Eva Fruhwirtová
Sliby jako přežitek moderní doby? Spíše příčina nejistoty v životě i podnikání
Slibem nezarmoutíš. Nesplněnými sliby, zvláště opakovanými, se z člověka stane nespolehlivý a nedůvěryhodný partner. V životě i v podnikání.
Eva Fruhwirtová
Přijmout zodpovědnost za svůj život je jako jízda v autě bez tempomatu
Při jízdě s tempomatem jedete stále stejnou, dopředu nastavenou rychlostí. Odlehčíte sice své noze, ale tím se zbavíte možnosti řídit své auto podle sebe.
Eva Fruhwirtová
Tři osvědčené rady na opravdu klidné Vánoce
Co je nejlepší vánoční dárek? Je to čas. Když někomu darujete svůj čas, darujete mu kousek sebe. A neplatí to jenom o Vánocích.
Eva Fruhwirtová
Ježíška zachraňujeme už sedm let. A kdo u vás nosí dárky?
Letos jsme připravili pro školky a školy pracovní listy s tematikou českých Vánoc. Listy jsou koncipovány zároveň tak, aby trénovaly prostorovou orientaci, paměť a koncentraci.
Eva Fruhwirtová
O tom, co všichni víme, ale neděláme
Moderní technologie nás odvedly od pohybu na čerstvém vzduchu. A tak se znovu učíme chodit, dýchat, běhat a chodit na procházky. Dokonce jsme ochotni za to platit nemalé peníze.
Eva Fruhwirtová
Kdo jsou ti nejdůležitější lidé v životě?
Kteří lidé nás v životě nejvíce ovlivnili? Nejsou to ti, kteří za nás vyřešili problém a odpověděli naše otázky. Jsou to ti, kteří nás na naší cestě upřímně podporovali (podporují).
Eva Fruhwirtová
Nejsme jiní, jen žijeme v jiném světě
Měli za úkol vyjmenovat tři slova, která je charakterizují a vytvářejí jejich identitu. Zatímco dvacátníci hovořili o touze poznávat, cestovat, o rychlém životě, třicátníci zmiňovali touhu po klidu.
Eva Fruhwirtová
Když se to dělá s láskou a vytrvalostí…
Nejprve se vás budou ptát, proč to děláš. A pak se vás zeptají, jak jsi to udělal. Znám hodně zajímavých, spokojených a úspěšných lidí. Všichni mají společného jmenovatele – vždy dělali něco navíc nebo to, co je odlišovalo.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 47
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 927x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Energetické Třebíčsko
- Aktivní zóna
- MediaGuru
- Katolické gymnázium Třebíč
- Trénuj mozek! Mindball.eu
- Efcomm
- Zemědělství žije!
- Třebíč žije!