Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pracovat? Ne, raději studovat

1. 02. 2013 21:25:42
Každej je študovanej, ale kdo bude dělat? Tak tuhle větu jsem slýchávala doma často. A vždy jsem se ostře ohrazovala. Jako téměř jediný vysokoškolák v naší rozvětvené rodině jsem cítila povinnost hájit tento akademický stav. Uběhlo pár let a můj názor se změnil.
 www.zssever.cz

Vážím si vzdělaných lidí a školství a vzdělání mám v úctě. Sama jsem vystudovala jednu vysokou školu a tu druhou jsem osobně těsně před koncem ukončila (bylo to prozření, že i jiné věci mají daleko větší smysl). Vystudovala jsem za státní peníze a za peníze od rodičů, v řádném termínu. Teď státu řádně platím daně, zdravotní i sociální. A rodičům se také snažím vracet. Je to fér.

Nedávno jsem byla na jednom setkání dobrovolníků. Bylo nás nám deset, věk v rozmezí 25 – 35. Tři řádní studenti, dva pracující a pět třicetiletých doktorandů. Trochu mě ten vysoký počet zarazil, ale budiž. O týden později jsem se setkala s jednou známou, která končila prodloužené magisterské studium. Zeptala jsem se na její další plány. Jednoznačná odpověď: „Půjdu na doktorandské studium. Slušné stipendium, málo práce, nemusím ráno brzo vstávat.“ Tady jsem už vycítila, že její zájem není věda, ale spíše nalezení místa, jak si prodloužit pozdní vstávání.

Kritici teď zajisté navrhnou - a proč ne?

Doktorandské studium by přeci měli studovat ti, co mají opravdu zájem o vědu. Nebo to je současný trend, kam se jít po škole schovat?

Vyšší vzdělání neznamená větší lidské kvality

Ano, vysokoškoláku máme opravdu hodně. Smutné na tom je, že absolventi získali s titulem zároveň pocit, že přesně ví, jak to v realitě chodí a jak se to má dělat. Osobně jsem si to vyzkoušela v uplynulém roce na nespočtu přijímacích pohovorů a zkušebních lhůt. Dokonce jsem nabyla pocit, že s vyšším počtem titulů se objevuje vyšší počet výmluv, proč jednotlivé úkoly nelze splnit.

Příběh ze života - první

S inženýrským titulem to nemá jednoduché ani truhlář. Příběh ze života mého známého. Vyučil se truhlářem. A zkusil i vysokou. Zvládl to. Teď hledá práci ve svém vysokoškolském oboru. Chtěl by se pustit do vlastního podnikání, ale nejde to. Jako vysokoškolák musím mít nad sebou rok dozor. Zato jeho spolužák, který šel po vyučení pracovat, má praxi, si dnes klidně vlastní podnikání otevřít může. A tak to dopadne tak, že vyučený truhlář bude dozorovat vysokoškolákovi.

Příběh druhý

Opět čerpám ze své rodiny a známých. Tlak na co nejvyšší vzdělání nutí rodiče doslova hnát své potomky na co nejvýše možné vzdělání. V určitém momentě pak dojde k zaseknutí a racionálnímu uvažování. A tak se velmi často stává, že student či studentka po složení maturity nastupuje, často na stejné škole, na učňovský obor. Zde taktéž hledejme chybu v českém školním systému.

Příběh třetí

Pro někoho je vysoká škola prestiž, pro někoho způsob, jak si prodloužit rozverné mládí. Důležité je, co pak bude člověk umět, až bude chtít jít pracovat (chtít pracovat? divné spojení... ale dneska se vlastně nemusí chtít pracovat). A tak si za to vlastně můžeme sami. Když budeme chtít opravit omítku v koupelně, na zedníka si budeme muset počkat, ale pokud bychom chtěli nakreslit plán oprav, nebude problém, inženýru se najde dost. Jenže mě ve výsledku zajímá opravená koupelna, a ne plány. Navíc pak zjistíte (bohužel) že zedník s praxí musí občas i inženýrské plány opravit, aby to všechno stálo a vypadalo tak, jak má. To je třetí příběh ze života.

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Eva Fruhwirtová | pátek 1.2.2013 21:25 | karma článku: 42.28 | přečteno: 9074x

Další články blogera

Eva Fruhwirtová

O setká(vá)ní, kde padají bariéry

Jsou ze zahraničí a pracují u nás. Jak si můžeme vzájemně pomoci? Základem je o sobě vědět. Existují projekty, které propojují cizince a Čechy. Vzájemné setká(vá)ní je inspirující pro obě strany.

15.1.2017 v 15:19 | Karma článku: 6.56 | Přečteno: 260 | Diskuse

Eva Fruhwirtová

Problémy ve vztahu a v práci? Příčina je v našem mozku

Hledání dokonalosti v osobním i pracovním životě je přínosné do té míry, pokud jsme si vědomi toho, že dokonalé neexistuje, ale uznáváme cestu, která k dokonalosti směřuje.

19.11.2016 v 17:43 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 302 | Diskuse

Eva Fruhwirtová

Na hraně lidských propastí

Krize se nevyhnou nikomu. Ať už v práci či v kuchyni nebo ložnici. Podstatné je to, jak na ně nahlížíme a jak se s nimi vyrovnáme.

23.10.2016 v 21:54 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 320 | Diskuse

Eva Fruhwirtová

Já už tady nejsem rád. Vyhořelých učitelů přibývá

„Já už tady nejsem rád,“ říká Svěrák ve filmu Vratné lahve. Není sám. Vyhořelých učitelů přibývá. Rozhodně nechci generalizovat. Chci se podělit o zkušenosti z poslední doby.

19.10.2016 v 20:10 | Karma článku: 38.78 | Přečteno: 2203 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Šílenci chtějí místo železnice cyklostezku

Je skandální, že tohle naše zákony umožňují! Jakýsi pochybný spolek Voda brání už několik let Správě železniční dopravní cesty modernizovat trať mezi Zastávkou u Brna a Brnem. To musí skončit nebo může téci krev.

18.1.2017 v 21:02 | Karma článku: 18.11 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jiří Turner

Někdo má na hlavě šátek, jiný máslo

Problematika muslimských šátků je laciné bulvární téma, přesto (nebo možná právě proto) se ho chápou všemožní dogmatikové, paranoikové a samozvaní spasitelé čistoty naší kultury. A také tady a teď já. Zařaďte si mne, kam je libo.

18.1.2017 v 20:00 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 409 | Diskuse

Pavel Chalupský

Ve zdravém těle zdravý duch.

Jistě jste mnozí poznali heslo zakladatele Sokola Miroslava Tyrše, který měl na mysli rozvoj fyzických a následně duševních schopností jednotlivých členů tělocvičného spolku Sokol. Všechna čest a sláva jeho zakladateli

18.1.2017 v 17:26 | Karma článku: 3.91 | Přečteno: 81 | Diskuse

Lubomír Kvapil

O podivných myšlenkových pochodech některých blogerů, aneb karma jako zaklínadlo.

Reakce na blogery, kteří absolutně nepochopili, o čem měl být můj poslední článek, na téma karmy a čtenosti pana Holuba.

18.1.2017 v 17:04 | Karma článku: 24.88 | Přečteno: 525 | Diskuse

Emrich Sonnek

Krev není voda, aneb všechno je relativní

Asi je zbytečné ptát se, jestli znáte film Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Všichni si tedy určitě vybavíme chování plavčíka Karla Vodičky v podání Vladimíra Menšíka poté, co dostal požadovaná dvě deci krve.

18.1.2017 v 16:47 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 191 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 926

Eva Fruhwirtová (1986) - Věnuje se efektivní komunikaci a tréninku mozku. V Třebíči založila mozkohernu a učí lidi znovu si hrát. Pamatuje si věci, na které ostatní dávno zapomněli. Ráda pozoruje dění kolem sebe a ještě raději se do něj zapojuje. 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.